Novinky 14. září 2026
Rozhovor s Martinem Janíčkem: O rizicích na energetických trzích
Ceny energií, práce s daty i rozhodování v nejistém prostředí. To jsou oblasti, kterým se Martin Janíčko, vedoucí řízení rizik v MND, ekonom a vysokoškolský pedagog, dlouhodobě věnuje. V rozhovoru pro Táborské noviny mluví o vývoji energetických trhů, využití umělé inteligence i o tom, proč při predikcích stále hraje zásadní roli lidská zkušenost.
Jaké to je, mít odpovědnost za odhadování toho, co se na energetickém trhu stane zítra?
Odhadování toho, co se stane, je jednou z našich pracovních náplní. Nicméně ještě více se zaměřujeme na to, co se stát může v rámci standardních i méně standardních pravděpodobnostních rozdělení (budoucího) stavu světa.
Co je při řízení rizik nejdůležitější?
Snažíme se vypočítat a případně odhadnout, kam se mohou posunout trhy, jaké jsou scénáře pro jednotlivé komodity, jejich deriváty, jak se zachovají naše obchodní protistrany, jestli máme správně nastavené modely nebo bonitní zákazníky. Na základě toho se snažíme rizika identifikovat, předcházet jim, vydáváme doporučení pro jejich snižování a nastavujeme limity rizika přijatelného pro společnost v určitém časovém horizontu.
Je to velká odpovědnost?
Odpovědnost je to určitě velká, ale nastavení celé firmy je v tomto ohledu velmi svědomité, což nám naši práci zjednodušuje. Ostatně, jak praví učebnicové riskařské pravidlo: „řízení rizik nezačíná a nekončí v oddělení rizik, nýbrž je odpovědností celé organizace.“
Jak využíváte umělou inteligenci při obchodování s energiemi?
Z hlediska kvality a využitelnosti předpovědí platí, že díky AI jsme schopni vytvářet větší množství predikcí, rychleji je vyhodnocovat a snáze identifikovat příležitosti na trhu. V energetice to může být významná výhoda, protože trh reaguje na velké množství podnětů, např. na počasí, spotřebu, výrobu z obnovitelných zdrojů, ceny paliv, dostupnost infrastruktury, regulatorní zásahy i geopolitiku.
Může AI nahradit zkušeného analytika nebo obchodníka?
Na AI není možné se spoléhat slepě. Model může najít vzorce, které člověk přehlédne, ale zároveň nemusí správně rozumět širšímu kontextu nebo mimořádné situaci, která v historických datech nemusí mít obdobu. Navíc zde platí okřídlené „důvěřuj, ale prověřuj“.
Proto bych AI nevnímal jako náhradu lidského faktoru, ale jako velmi dobrý nástroj, který zkušenému obchodníkovi, analytikovi, vývojáři nebo risk manažerovi rozšiřuje možnosti. Stroj je velmi dobrý v práci s velkým objemem dat, rychlosti výpočtů a hledání statistických vztahů. Člověk je ale stále klíčový při formulaci otázky, posouzení relevance výsledku, zohlednění tržní psychologie a rozhodnutí, jaké riziko je firma ochotna podstoupit.
U predikcí cen energií nejde jen o matematiku. Je potřeba rozumět i očekávanému chování trhu, náladě účastníků, likviditě, regulatornímu prostředí a trochu širším souvislostem. A právě tam zůstává zkušenost a intuice člověka v podstatě nenahraditelná.
Práce s rizikem na energetických trzích tak není jen otázkou správných modelů a kvalitních dat. Stejně důležitá je schopnost zasadit jejich výsledky do širších souvislostí a rozhodnout, jaké riziko je pro firmu přijatelné. Právě propojení dat, technologií a zkušeností lidí je proto důležitou součástí řízení rizik v MND.
Martin Janíčko se vedle energetiky dlouhodobě věnuje také širším ekonomickým tématům. V pokračování rozhovoru pro Táborské noviny mluví například o dostupnosti bydlení, výuce ekonomie nebo svých zkušenostech ze zahraničí. Celý rozhovor si můžete přečíst na webu města Tábor.
Setkat se s ním můžete také na konferenci Vize Česka, kde vystoupí s přednáškou věnovanou současnému stavu české ekonomiky, jejímu dalšímu směřování a výzvám příštích let.
